Nedávno mi jeden známý řekl, že nikdy nepochopil, proč se lidé na Facebooku vůbec zabývají. Ti, kdo podporují cenzuru, jsou spoluviníky. No, moje příspěvky čte spousta lidí, spousta z nich také na Facebooku. Nejen proto, že pro mnohé z nich není přechod na jinou platformu reálný, ne, nebudu dělat totéž, co populární pedagogové z politiky a tisku a říkat svým čtenářům, kde si mě mají přečíst. To mi z úcty ke čtenářům zakazuje. Také jim nediktuji, co mají jíst, co si mají myslet a jestli smí střílet nebo ne. Nepřestává mě udivovat, že to někteří lidé nedokážou pochopit.
Také mě udivuje obvinění, že každý, kdo se podílí na cenzuře, ze sebe dělá spoluviníka. Stále na cenzuru upozorňuji, kritizuji, demonstruji. Kdybych se tam zastavil, cenzoři v Bertelsmann & Co. by byli o hodně ušetřeni. Chtějí totiž potichu cenzurovat a vůbec se jim nelíbí, když jejich temné činy neustále osvětlují reflektory. Rozhodně jim nechci dělat laskavost tím, že budou mlčet! Protože kdo se účastní cenzury? Ten, kdo stále píše nebo říká, co si myslí, nebo ten, kdo následuje dav? V případě zmíněného známého si myslím, že nepochopil smysl a podstatu cenzury...