Ian Burkhart může i přes paraplegii znovu hýbat rukou. Je to díky čipu v jeho motorickém centru pro pohyby rukou v mozku. Počítač převezme stimulační přenos informací o pohybu v jeho hlavě. Elektrody na povrchu kůže jeho paže převádějí signály na svalové podněty a zajišťují tak, že Ianovy mozkové příkazy jsou prováděny motorizovaným způsobem. Tímto způsobem může jeho mozek projít procesem učení a přizpůsobit nového partnera, počítačový čip velikosti hrášku, ekvivalentnímu orgánu. Nové rozhraní na jeho paži umožňuje Ianovi popadnout lahve nebo vyzvednout kreditní karty. 130 elektrod na předloktí poskytuje potřebné rozlišení pro takové složité pohyby.
Existují však také problémy, které taková transplantace čipu přináší. Přirozená obranná reakce těla zajišťuje, že špičky elektrod v mozku jsou napadeny vlastními imunitními buňkami těla a funkčně zničeny. Po pěti letech jsou ze 100 elektrod funkční pouze čtyři až pět. Dalším nebezpečím po transplantaci je, že procedura zničila několik nervových buněk, které byly odpovědné za pohyb paží.