Semafor představil svůj sedmiletý plán: denně má být uzavřeno 7 fotbalových hřišť a mají být znovu postaveny 40 až 3 větrné turbíny. To vyžaduje „obrovské množství kapitálu“. Pak nás ale čeká růžová budoucnost – slibuje insolvenční specialista Robert Habeck. Tříhvězdičkové ekonomy nějak nepůsobí opravdu nadšeně, sebevědomě a přesvědčivě. A každý, kdo si ještě může něco myslet, ví, že tím svému okolí neprospíváme. Pro jednu větrnou turbínu je obětováno 4 hektaru lesa plus příjezdové cesty pro těžké stavební vozy, uličky, které se musí prosekat lesem, pak se musí položit kabely a v neposlední řadě se instaluje beton a ocel. Obrázek ve videu ukazuje pouze špičku ledovce ... a to má vlastně znamenat ochranu klimatu?!
Malý příklad: Jak vzniká déšť? Déšť nastává, když se voda vypařuje (např. nad mořem), výsledné mraky se pohybují po zemi a narážejí na horu. Tam se mrak musí zvedat, dosahuje chladnějších výšek, vodní pára kondenzuje a prší. Pokud však mraky již nevystoupají do chladnějších výšek, protože jsou již výše díky tření větrných turbín, již se neochlazují a neprší. Navíc je otázkou, co způsobuje turbulence vzduchových vrstev otáčejícími se rotory.
V posledních letech byly větrné turbíny stále větší a větší. Mimochodem, stromy hrají významnou roli v produkci deště. Stromy pryč, déšť pryč a pak je opět na vině změna klimatu! Ach ano, a v Ekvádoru brzy nebudou žádné další stromy, protože dřevo je potřeba pro větrné turbíny. Další aspekt a mnoho dalších, které zde ještě nebyly řešeny.
Všechno je to o ideologii a ne o ochraně – a už vůbec ne o ochraně životního prostředí. Prostředí je naopak obětováno ideologii. To ale mnozí nechápou, protože se točí v křeččím kole údajného konce světa. Je to jako kult. Nějaké řeči, všichni ji zbožňují...