Bojovník světla dostane v životě vždy druhou šanci. Stejně jako všichni ostatní lidé ani válečník na začátku svého života neví, kam ho jeho cesta povede. Mnohokrát se vydal špatnou cestou, než zjistil, jaký je sen, který si ve svém životě musí uvědomit. Žádný válečník si nemůže sednout k ohni s ostatními a říci: „Vždy jsem udělal správnou věc.“ Ti, kteří tvrdí, že lžou a ještě se nenaučili poznávat sami sebe. Skutečný bojovník světla jednal v jednom nebo jiném bodě nespravedlivě. Časem si ale všimne, že lidé, ke kterým se choval špatně, se s ním vždy znovu setkají. Nyní má šanci napravit křivdu a bez váhání se jí zmocňuje.
Bojovník světla je čistý jako holubice a chytrý jako had; když si sedne, aby si promluvil s ostatními, nesoudí jejich chování. Ví, že síly temnoty tkají neviditelnou síť k šíření zla. Na svém webu zachycují všechny volně plovoucí informace, které se mění v intrikující a žárlivé hlasy, které se v lidské duši uhnízdí jako paraziti.
Původně neškodná poznámka o někom se nakonec vždy dotkne uší dotyčné osoby, obohacená o jed a žluč. Proto si válečník vždy představí svého bratra, když tam mluví o svém chování.
- konec "Příručka bojovníka světla" od Paula Coelha