Většina lidí má v zimě chřipku, kterou doprovází horečka. Jeden také máme, ale je s osvětlením a vy ho píšete s K.
Tři týdny před příjezdem Christkindla rozkládá táta dětskou postýlku v obývacím pokoji a já a moje malá sestra můžeme pomoci ...
Mnoho betlémů je nudných, ale ne našich, protože v nich máme skvělé postavy. Jednou jsem položil Josefa a Christkindla na kamna, aby byli příjemní a teplí a bylo jim příliš teplo. Christkindl zčernal a roztrhal Josefa na ruiny. Jedna z jeho nohou vletěla do těsta na sušenky a nebyl to pěkný pohled. Moje matka mi nadávala a řekla, že ani svatí nejsou v bezpečí před mou hloupostí.
Když Maria stojí bez manžela a bez dítěte, věci nevypadají dobře. Ale díky bohu mám v krabičce hraček spoustu figurek a Josef je nyní Káčer Donald. Jako Christkindl jsem chtěl vzít Asterix, protože je jediný tak malý, že by se vešel do krmítka. Moje máma řekla, že si nemůžete vzít Asterixe jako Christkindla, ten spálený Christkindl je ještě lepší. Je černá, ale alespoň je to Christkindl.
Za Christkindlem jsou dva voly, osel, hroch a brontosaurus. Dal jsem tam hrocha a dinosaura, protože vůl a osel byly pro mě příliš nudné.
Nalevo od stáje právě přicházejí tři mudrci. Král spadl při čištění papá v posledním jablku a byl dodán. Nyní máme místo pouze dvou svatých králů a jednoho svatého Batmana.
Normálně mají tři svatí králové pro Christkindla spoustu věcí, konkrétně zlato, kadidlo a pyré nebo něco podobného. Jeden z nás má místo zlata kousek žvýkacího papíru, navíc také pěkně svítí. Druhý má v ruce Marlboro, protože nemáme kadidlo. Ale Marlboro také pěkně kouří, když ho zapálíte. Svatý Batman má s sebou zbraň. Nebyl to dárek pro Christkindla, ale může ho chránit před dinosaurem.
Za třemi svatými je pár indiánů s červenou pletí a sýrový anděl. Andělovi se odlomila jedna noha, a tak jsme ho nasadili na motorku, aby to zvládl snáze. Dokáže jezdit na motocyklu, když neletí.
Napravo od stáje jsme dali malou červenou kapuci. Má pro babičku pizzu a tři pšenice a trhá si kaštan. Nemáme vlka, takže procházka za stromem jako náhradního vlka vede ven.
V naší postýlce nic víc není, ale to stačí. Večer rozsvítíme lampu a pak je naše postýlka opravdu nádherná. Sedíme kolem a zpíváme písničky z apfentu. Některá se mi líbí, ale většina je na mě moc líbivá. Můj děda mě naučil básničku o apfent a zní takto: „Apfent, apfent, Bärwurz hoří. Nejdřív vypiješ jednu, pak dvě tři čtyři, pak bouchni mozkem do dveří!" I když je tato báseň docela krásná, máma řekla, že se ji nesmíme učit nazpaměť.
V Apfentu jsou také ruční práce. Máme velkou misku plnou ořechů a malou plnou zlatého prachu. V něm válíme ořechy, dokud nejsou zlaté a Christkindl je později zavěsí na vánoční stromeček. Člověk nesmí silně nafouknout, protože zlatý prach je dodán a při nafouknutí letí kolem.
Jakmile jsem do zlatého prachu vložil prášek na kýchání, a když do něj otec zakroužil první ořech, kýchl a roztrhl ho a jeho tvář byla zlatá a ořech nebyl. Maminka mu nadávala kvůli nedostatku kontroly a ona řekla, že předstírá, že je hloupější než dítě. Můj otec byl opravdu odporný a už nic nedělal. Řekl, že se zlatým prachem něco není v pořádku, a matka řekla, že nanejvýš něco s ním není v pořádku. Byl jsem velmi šťastný, protože celkově to byl zábavný jablečný večer.
Těsně před Vánocemi musíme sepsat naše seznamy přání. Moje sestra obvykle chce panenky nebo nějaký jiný kluzák. Jen pro jistotu na to napíšu více věcí a na konci napíšu Christkindl, aby toho nakoupil dost, dokud nedojdou peníze. Moje matka říká, že je to odporné, a v určitém okamžiku mi Christkindl už nic nepřinese, protože nejsem skromný. Ale dosud jsem vždy něco měl. A když vyrostu a vydělám si nějaké peníze, něco si koupím sám a nejsem vůbec pokorný. Pak mě může Christkindl naštvat, protože mě to potom nezajímá.
V době, kdy se podíváte, je Apfent u konce a Vánoce také skončily a rok plyne. Dárky jsou rozbalené a do Velikonoc nic nedostanete, nanejvýš pokud máte narozeniny dříve.
Jedna věc je však jistá: Apfent se stále vrací.