Ernest Wolff varuje: Jsme na pokraji totální kontroly. Umělá inteligence nahrazuje pracovní místa, sociální média jsou cenzurována a mocní tohoto světa nás ovládají rozptýlením a lžemi. Ale tentokrát nejde jen o kritiku – jde o naději. Jak můžeme znovu jednat, místo abychom jen přihlíželi? Co můžeme udělat nyní pro zachování své svobody?
Pan Wolff to říká bez obalu: Politické divadlo nám exploduje přímo do obličeje. Kompars jásá, režiséři počítají míru prokliků a v pozadí se odehrává skutečná akce: umělá inteligence, oligarchie, digitální vodítko. Zatímco průmysl pobuřování recykluje Trumpem unavené skandály, roste strojová inteligence, která brzy bude naše IQ považovat za pouhou nostalgickou hodnotu. Varování? Žádná. Naši politici raději dodají 12. sérii: „Mírové prezidenty“, kteří současně přepravují zbraně, oslavují sankce a pořádají tiskové konference v parcích. Nebo diskutují o „městské krajině“. Kvalitní satira, financovaná z daní.
Wolffův argument je naprosto přesný: suverenita vyměněna za slogany, prosperita za sny o tepelných čerpadlech, a když miliardy plynou „do zahraničí“, spolehlivě si najdou cestu zpět skrze domácí spekulanty – protekcionářství s pečetí udržitelnosti. Mezitím střední třída ztrácí kupní sílu, trpělivost a smysl pro nadhled. Ale samozřejmě: hlavní jsou „hodnoty“. O těch se dá tweetovat, když nic jiného měřitelně nefunguje.
Digitální architektura je na místě: biometrie jako vstupenky, „programovatelné peníze“ jako tester poslušnosti, cenzura jako kontrola nemocí. Každý, kdo nesouhlasí, je „zbaven rizika“ – přátelský výraz pro to, aby byl zbaven účtu. Ve Vietnamu jsou miliony účtů blokovány „zkušebně“; v naší zemi se tomu později bude říkat „evropská harmonizace“. A ano, umělá inteligence nejdříve neruší pracovní místa na montážních linkách, ale znalostní práci. Programátoři, kameramani: Vítejte v klubu postrádatelných. Novou vysněnou prací jsou ruční práce, dokud roboti nepozvou kadeřníky na aktualizaci.
Zahraniční politika? Odváděcí kousek. Dnes trestná cla, zítra usmíření, mezi tím zasvěcenci profitují z volatility. Říkejme tomu, co to je: manipulace s trhem s vlasteneckým doprovodem. Zároveň se na Blízkém východě prodává „příměří“ a zároveň se dodává nová munice. PR funguje, ale realita značně zaostává.
A teď sousto „naděje“, které to pomůže vstřebat: Vymaňte se z role diváka. Analogové se stává rebelií: platby v hotovosti, hmotný majetek, skutečné vztahy, reálný čas. Znovu aktivujte staré sítě, přepínejte mobilní telefon do režimu letadlo častěji než v den soudného dne. Ne proto, že by řešením byla romantika, ale proto, že odolnost začíná u analogového signálu.
Závěr: Už nežijeme v demokracii, ale v oligarchii s grafickým uživatelským rozhraním. Řešení je nemoderní, neatraktivní a nepublikovatelné: osobní odpovědnost, zřeknutí se neustálé zábavy a skutečná akce. Ti, kdo budou i nadále čekat na další „velké“ řešení, ho dostanou – prostřednictvím aktualizace. S podmínkami, které nikdo nečte, a s důsledky, které pocítí každý...
„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.
Můj blog nikdy nebyl navržen tak, aby šířil zprávy, natož aby byl politický, ale s aktuálními událostmi si prostě nemohu pomoci a nezachytím zde informace, které jsou jinak cenzurovány na všech ostatních kanálech. Jsem si vědom toho, že designová stránka nemusí mnohým v tomto ohledu připadat „seriózní“, ale nebudu to měnit, abych se zalíbil „mainstreamu“. Každý, kdo je otevřený informacím, které nejsou v souladu se státem, vidí obsah, nikoli obal. Za poslední 2 roky jsem se snažil poskytnout lidem informace, ale rychle jsem si všiml, že nezáleží na tom, jak jsou „zabalené“, ale jaký k tomu má postoj druhého. Nechci nikomu natírat med na ústa, abych v žádném případě splnil očekávání, takže si nechám tento návrh, protože doufejme, že v určitém okamžiku budu moci přestat s těmito politickými prohlášeními, protože není mým cílem pokračovat takhle navždy 
Nechám na každém, jak se k tomu postaví. Nicméně, můžete jednoduše kopírovat a distribuovat obsah, můj blog byl vždy pod Licence WTFPL.
Je pro mě těžké popsat, co tady vlastně dělám, z DravensTales se v průběhu let stal blog o kultuře, hudební blog, šokující blog, tech blog, hororový blog, zábavný blog, blog o nalezených položkách na webu, o internetu bizarní, trash blog, art blog, ohřívač vody, blog zeitgeistů Volal blog šrotu a blog sáčku. Všechno, co je správné ... - a přesto ne. Hlavním zaměřením blogu je současné umění v nejširším slova smyslu.
Pro zajištění provozu stránek jste vítáni Darujte kreditní kartou, Paypal, Google Pay, Apple Pay nebo inkasem/bankovním účtem. Všem čtenářům a příznivcům tohoto blogu moc děkujeme!
