Šířič virů, havěť, škůdce – gratulujeme, zapojili jste se!

Existuje fráze, která se vine celou historií organizovaného násilí jako červená nit, která páchne krví. Není to: „Zabijte je.“ Je to: „Nejsou jako my.“ Následuje scénář starý jako lidská schopnost jazyka – a aktuální jako loňská letní pandemie koronaviru, kdy byli disidenti označováni za „šiřitele viru“, „nacisty“ a „covidioty“, zatímco ministerstvo vnitra vypracovávalo strategické dokumenty, které výslovně definovaly „šokový efekt“ na populaci jako komunikační cíl.

Výzkumníci ze Stanfordské postgraduální obchodní fakulty lingvisticky analyzovali nacistickou propagandu z let 1927 až 1945 a prokázali, že v období před masovým vyhlazováním se stále častěji používaly termíny popírající Židům lidské city a emoce. „Toto rostoucí popírání typických lidských pocitů a zkušeností odpovídá předpokladu, že takové odlidštění snižuje morální výhrady před násilným činem, a tím ho usnadňuje.“

Snížení morálních výčitek. To je klíčový problém. To je cíl. Vždycky tomu tak bylo. Zde je seznam, který by si měl sestavit každý, kdo se stále považuje za dobrodince:

– Během pandemie koronaviru byli disidenti vykreslováni jako šiřitelé viru, nacisté a idioti a tvrdilo se, že jim nezáleží na tom, jestli umírají staří a slabí lidé.
– V Barmě/Myanmaru režim označoval Rohingye za nelegální Bengálce a parazity.
– V Íránu za vlády ajatolláha Chomejního byli bahájové hanobeni jako nepřátelé Alláha a špioni.
– V Severní Koreji jsou disidenti stále označováni jako psy a škůdci.
– Na Kubě za Fidela Castra byli členové opozice pohrdavě nazýváni červy.
– V Chile za Pinochetova režimu byli levičáci vykreslováni jako rakovina země.
– V argentinské vojenské diktatuře byla opozice označována za podvratnou a rakovinnou.
– V Indonésii byli v roce 1965 komunisté vykreslováni jako krvežízniví démoni.
– Během rwandské genocidy v roce 1994 hutuští extremisté v rádiu neustále označovali Tutsie za šváby.
– Za vlády Pol Pota a Rudých Khmerů v Kambodži byli intelektuálové a lidé, kteří nosili brýle, dehumanizováni jako shnilé elementy a buržoazní paraziti.
– V Sovětském svazu za Leonida Brežněva byli disidenti hanobeni jako paraziti.
– Během Maovy éry v Číně byli třídní nepřátelé označováni za škůdce a zrádce.
– V latinskoamerických diktaturách 1970. let byly opoziční osobnosti systematicky zobrazovány jako rakovina nebo podvratné elementy.
– Ve Francově Španělsku po občanské válce byli republikáni považováni za bezbožné ďábly.
– V Mussoliniho Itálii byly opoziční osobnosti označovány za nemoc národa.
– Během nacistické okupace Polska byli Poláci vnímáni jako podlidé.
– V nacistickém Německu propaganda vykreslovala Židy jako krysy, havěť a jedovaté houby.
– V Sovětském svazu za Stalina byli kulaci hanobeni jako paraziti a nepřátelé lidu.
– Během sovětských zinscenovaných procesů byli nevinní soudruzi vykreslováni jako špioni a sabotéři.
– Během sovětského hladomoru v letech 1932/33 byli hladovějící Ukrajinci označeni za sabotéry.
– V Turecku byli Arméni v roce 1915 označováni za vnitřní nepřátele a nebezpečné mikroby.
– Během éry Jima Crowa na jihu Spojených států byli černoši považováni za rasové zneuctitele.
– Na jihu Spojených států byli před občanskou válkou černoši zobrazováni jako zvířecí podrasa.
– V raném koloniálním období byli domorodí obyvatelé popisováni jako kanibalští divoši.
– Během středověkých honů na čarodějnice v Evropě byly ženy vnímány jako nevěsty Satana a vrahyně dětí.
– Během španělské inkvizice se tvrdilo, že čarodějnice a kacíři spí s ďáblem.
– Během španělské reconquisty byli muslimové a Židé považováni za nečisté nevěřící.
– Během Francouzské revoluce byli šlechtici hanobeni jako krvesajici lidu.
– Během guatemalské občanské války byli Mayové popisováni jako podvratná zvířata.

Tento seznam není historická kniha. Je to zrcadlo.

Vzor má název
Dehumanizace je explicitní nebo implicitní vnímání či označování jednotlivců či skupin jako nelidských nebo podlidských. Vede k situaci, kdy morální principy již neplatí pro postižené – a k toleranci a schvalování minulého i budoucího násilí. To není filozofie. To je psychologie. A je reprodukovatelná, snadno dostupná a použitelná – v každém století, na každém kontinentu, pod jakoukoli záminkou. Zdravotní. Třídní. Rasová. Náboženská. Imunitní.

Dehumanizace skupin obětí je jednou z posledních fází, která připravuje půdu pro genocidu a doprovází masové násilí. Cizí skupina je používána jako obětní beránek, je šířena destruktivní ideologie a vyhlazení této skupiny je prezentováno jako jednoduché řešení složitých společenských problémů. Jednoduché řešení složitých problémů. Přesně to bylo nabízeno v roce 2020. Problém jsou neočkovaní. Problém jsou ti, kdo odmítají nosit roušky. Problém jsou konspirační teoretici. Zakažte jim vstup do restaurací, vlaků a na koncerty. Nazvěte je šiřiteli viru. Veřejně se zeptejte, zda by se měli vzdát lůžka intenzivní péče.

Skutečný problém nespočívá v samotném znevažování, ale v jeho normalizaci. Co bylo kdysi považováno za přešlap, se nyní prodává jako „jasný postoj“. Každý, kdo si přečte výše uvedený seznam a stále může tvrdit, že to bylo něco jiného – protože tentokrát se to týkalo vědy, demokracie a sociálního zabezpečení – nepochopil princip. Nebo nechce.

Vzor nevyžaduje uniformu. Stačí jedno slovo, které promění člověka v něco jiného. Poté se mechanismus spustí sám od sebe…

(Via Daniel Stricker)