Dokument „Žádná tráva neroste nad šibenicí“ se zabývá mučením a špatným zacházením s německými vězni odsouzenými k smrti v Landsbergu americkými vyšetřovateli po roce 1945, a tím jasně zpochybňuje běžný obraz „osvoboditelů“ jako vítězů jednajících výhradně v rámci právního státu.
Dokument se zaměřuje na svědectví bývalých vězňů z „bloku smrti“ pevnosti Landsberg, známých jako „červené vesty“, protože byli jako odsouzení k smrti nuceni nosit červené vesty. Dokument zdůrazňuje, že tito vězni léta mlčeli a ochotni se o své zkušenosti podělili až po odhalení mučení v amerických věznicích v Iráku.
Popsané metody výslechu zahrnují fyzické týrání, psychický nátlak a úmyslné ponižování za účelem získání doznání. Podrobnosti zpráv jsou zasazeny do širšího kontextu, který poukazuje na kontinuitu určitých amerických výslechových praktik od poválečných procesů přes Vietnam až po Abú Ghrajb.
Dokument se tak zabývá tabuizovaným tématem v poválečné kultuře paměti, v níž vítězná strana byla dlouho sotva kriticky zkoumána. Navazuje na debaty o právním státě, vítězné spravedlnosti a roli doznání získaných pod nátlakem a staví je do kontrastu s oficiálním obrazem amerických „osvoboditelů“.
Paralelní odkazy na Irák, Abú Ghrajb a moderní „výslechové specialisty“ mají ukázat, že špatné zacházení by nemělo být vnímáno jako historické anomálie, ale spíše jako opakující se vzorec. Pro současné diskuse o lidských právech, operacích NATO a dvojím metru Západu je proto dokument důležitým historickým dokumentem, který povzbuzuje k přehodnocení morálního ospravedlnění západního válčení.






„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.







