Žádné prázdné fráze, žádný parfém z Kancléřské kanceláře, žádné „nyní musíme jednat společně“. Jen upřímně řečeno. Pane kancléři druhé volby, dovolte mi jednoduchou otázku: Kdy přesně jste se rozhodl, že lidé v této zemi už nejsou občany, ale zdroji? Spotřebním zbožím. Něčím, co se má používat, optimalizovat, schvalovat a v případě potřeby i morálně kritizovat.
Jsou ukázkovým příkladem politické třídy, která si vypěstovala aroganci, za kterou by se člověk kdysi styděl začervenat. Dnes si za to navzájem tleskají na pódiích. Uzavřený kruh, oslavující sám sebe a zároveň shlížející jako ředitel továrny na stávkující zaměstnance. Ti dole, víte. Ti, co ráno vstávají, pracují, platí daně a diví se, proč navzdory svému úsilí stále klesají po žebříčku, zatímco přednášky shora jsou stále hlasitější.
A pak přišla ta věta. Lidé v Německu jsou „příliš dlouho nemocní“. Mistrovské dílo politické dehumanizace. Nemoc jako volnočasová aktivita. Výhřez plotének jako nedostatek pracovní morálky. Syndrom vyhoření jako módní výmluva. Každý, kdo se po třiceti letech neustálé fyzické nebo psychické zátěže už nedokáže vyrovnat, nedostane od své politické školy pomoc, ale podezření. Ti, kteří jsou vyčerpaní, si za to nakonec mohou sami. To není ekonomicky kruté. To je morálně úpadkové.
Pro úplnost se podívejme na vaše vlastní čísla. Federální agentury: přibližně 21 dnů nemoci ročně. Výrazně nadprůměrné. Administrativa německého Bundestagu, kde se stanovují morální standardy, má v průměru téměř 23 dnů. Takže si v klimatizovaném útočišti moci dovolují větší volnost než ti, které současně obviňují z nedostatečného výkonu. Ironie, kterou by nebylo třeba vymýšlet, kdyby nebyla tak skutečná.
Pojďme si promluvit o efektivitě. Ve veřejném sektoru pracuje přibližně pět milionů lidí. Personální náklady státu každoročně pohlcují stovky miliard eur. S blížícími se daňovými příjmy k bilionu plyne obrovská část do administrativy, regulací, byrokracie a státního orgánu, který se stále více zabývá sám sebou. Soubory kolují, odpovědnosti se přesouvají a odpovědnost se vypařuje. Legitimní otázka zní: Pracuje tento gigant stále pro zemi – nebo už pracuje proti těm, kteří ho financují?
Protože sdělení, které se k vám dostane, je křišťálově jasné: Pracujte více. Plaťte více. Ptejte se méně. A pokud nemůžete dělat víc, je to vaše vlastní chyba. Daň z CO₂. Daň z příjmu. Daň z přidané hodnoty. Daň z podnikání. Daně, poplatky, úroky. Nekonečný řetězec vládních intervencí. A k čemu? Kvůli ideologickým prestižním projektům. Kvůli miliardám v převodech do zahraničí, zatímco se u nás hroutí školy, zavírají mosty, nemocnice ztrácejí personál a lidé se třesou před dalším účtem za elektřinu.
Tohle už není politika pro společné dobro, pane kancléři. Tohle je drancování v obleku. Sebepropagace s rozpočtem. Moc bez zodpovědnosti. Přestaňte se chovat jako strážce. Jako soudce píle a morálky. Jako elita s mandátem vzdělávat. To nejste.
Jste zaměstnanec. Dostali jste se k moci na základě politických dohod, jste placeni lidem a jste odpovědní lidu. Ne korporacím. Ne lobbistům. Ne abstraktním zájmům, kterým se říká „objektivní omezení“, aby se člověk vyhnul odpovědnosti. Místo abyste zkoumali své vlastní výsledky, kopete dolů. Do těch, kteří se v tomto systému stále snaží udržet nad vodou.
Řeknu vám to bez patosu, ale jasně: Tahle hra je prozrazena. Trpělivost došla. Moralizace je neúčinná. Přednášky už nefungují.
To stačí!
Už toho máme dost!
„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.
Můj blog nikdy nebyl navržen tak, aby šířil zprávy, natož aby byl politický, ale s aktuálními událostmi si prostě nemohu pomoci a nezachytím zde informace, které jsou jinak cenzurovány na všech ostatních kanálech. Jsem si vědom toho, že designová stránka nemusí mnohým v tomto ohledu připadat „seriózní“, ale nebudu to měnit, abych se zalíbil „mainstreamu“. Každý, kdo je otevřený informacím, které nejsou v souladu se státem, vidí obsah, nikoli obal. Za poslední 2 roky jsem se snažil poskytnout lidem informace, ale rychle jsem si všiml, že nezáleží na tom, jak jsou „zabalené“, ale jaký k tomu má postoj druhého. Nechci nikomu natírat med na ústa, abych v žádném případě splnil očekávání, takže si nechám tento návrh, protože doufejme, že v určitém okamžiku budu moci přestat s těmito politickými prohlášeními, protože není mým cílem pokračovat takhle navždy 
Nechám na každém, jak se k tomu postaví. Nicméně, můžete jednoduše kopírovat a distribuovat obsah, můj blog byl vždy pod Licence WTFPL.
Je pro mě těžké popsat, co tady vlastně dělám, z DravensTales se v průběhu let stal blog o kultuře, hudební blog, šokující blog, tech blog, hororový blog, zábavný blog, blog o nalezených položkách na webu, o internetu bizarní, trash blog, art blog, ohřívač vody, blog zeitgeistů Volal blog šrotu a blog sáčku. Všechno, co je správné ... - a přesto ne. Hlavním zaměřením blogu je současné umění v nejširším slova smyslu.
Pro zajištění provozu stránek jste vítáni Darujte kreditní kartou, Paypal, Google Pay, Apple Pay nebo inkasem/bankovním účtem. Všem čtenářům a příznivcům tohoto blogu moc děkujeme!
