Můžeme projít roky terapie, zúčastnit se tisíců workshopů, přečíst si tisíce knih o svépomoci, zbavit se sebedestruktivních vzorců, stát se vysoce duchovními a mnohem více… pokud jsou naše rané vzorce připoutání poškozeny a my tím ztratíme schopnost mít skutečný vztah, bude nám vždy něco chybět, něco se v nás bude vždy cítit prázdné a temné.
Pokud budeme i nadále mít v sobě místo, kam nikdo nemůže jít, nebo kam si nikoho nepustíme k sobě, někdy ani sebe, pak budeme i nadále pociťovat osamělost. Tu známou osamělost, které se snažíme všemi prostředky vyhnout. Necítit.
Někteří z nás se naučili přežít už v raném věku tím, že jsme se nevědomky odřízli od světa. Bolestně jsme se rozhodli, že už nikdy nikoho nepustíme příliš blízko k sobě, zahalili jsme se do pláště nezávislosti a osamělosti, abychom si zajistili, že už nikdy nepocítíme starou bolest z odloučení.
Jiní z nás se naučili usilovat o vztahy, odložit stranou své vlastní potřeby a žít ve světě druhého člověka. Naučili jsme se potěšit, uspokojit, naslouchat a reagovat na to, co nebylo vyřčeno. Ze strachu, že nás ten druhý opustí, jsme se brzy opustili a zajistili si tak, že už nikdy nebudeme cítit starou bolest z odloučení.
A někteří z nás přepínají z jednoho na druhý a zpět. A tady se věci trochu komplikují!
Teď tu stojíme, částečně tváří v tvář obrovskému chaosu a bez ponětí, jak opravdové spojení doopravdy funguje.
Jak zůstat ve vztahu a zachovat si pravdu?
Jak můžu zůstat věrný sám sobě, když jedna část mě neustále přeskakuje z jednoho na druhé?
Jak se vypořádat s velkým dilematem autenticity a spojení?
Naštěstí existují chvíle, kdy si dokážeme uvědomit, že některé věci se zdají být předvídatelné a že veškerý chaos na Zemi je oprávněný. A tehdy se nebe jeví tak štědré, že nám na cestu postaví lidi, s nimiž od prvního okamžiku cítíme hluboké spojení.
Lidé, kteří chápou tu část našeho světa a našeho nitra, ke které má jen málokdo jiný přístup.
Lidé, s nimiž nás osud spojí velmi jedinečným způsobem.
„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.
Můj blog nikdy nebyl navržen tak, aby šířil zprávy, natož aby byl politický, ale s aktuálními událostmi si prostě nemohu pomoci a nezachytím zde informace, které jsou jinak cenzurovány na všech ostatních kanálech. Jsem si vědom toho, že designová stránka nemusí mnohým v tomto ohledu připadat „seriózní“, ale nebudu to měnit, abych se zalíbil „mainstreamu“. Každý, kdo je otevřený informacím, které nejsou v souladu se státem, vidí obsah, nikoli obal. Za poslední 2 roky jsem se snažil poskytnout lidem informace, ale rychle jsem si všiml, že nezáleží na tom, jak jsou „zabalené“, ale jaký k tomu má postoj druhého. Nechci nikomu natírat med na ústa, abych v žádném případě splnil očekávání, takže si nechám tento návrh, protože doufejme, že v určitém okamžiku budu moci přestat s těmito politickými prohlášeními, protože není mým cílem pokračovat takhle navždy 
Nechám na každém, jak se k tomu postaví. Nicméně, můžete jednoduše kopírovat a distribuovat obsah, můj blog byl vždy pod Licence WTFPL.
Je pro mě těžké popsat, co tady vlastně dělám, z DravensTales se v průběhu let stal blog o kultuře, hudební blog, šokující blog, tech blog, hororový blog, zábavný blog, blog o nalezených položkách na webu, o internetu bizarní, trash blog, art blog, ohřívač vody, blog zeitgeistů Volal blog šrotu a blog sáčku. Všechno, co je správné ... - a přesto ne. Hlavním zaměřením blogu je současné umění v nejširším slova smyslu.
Pro zajištění provozu stránek jste vítáni Darujte kreditní kartou, Paypal, Google Pay, Apple Pay nebo inkasem/bankovním účtem. Všem čtenářům a příznivcům tohoto blogu moc děkujeme!
