Všechno se kymácí. Svět se jeví jako opilec na žiletce – přesvědčený, že tančí balet, zatímco se jen trhá na kusy. Gratulujeme, lidstvo: Miliony let evoluce pro selfie tyče, války o nostalgii po fosilních palivech a posedlost tím, že emoji nahrazuje skutečnou blízkost. Pokrok, ale s klimatizací, prosím.
Fénix? Romantická pohádka. V praxi by se pták pravděpodobně udusil kouřící baterií elektrokola, než by dokázal napsat „popel“. Tolik vychvalovaná „Nová říše“? Spíš jako planetární nákupní centrum s turniketem, čipovým platebním implantátem a povinnou tofu klobásou ve speciální nabídce. Udržitelné, samozřejmě – zejména pro konečný výsledek.
Nazdar, chaosu, starý kámo. Spíš nám v hlavách, šeptáš „pravdy bez alternativ“ lidem s rozhodovací pravomocí a necháváš nás tleskat jako neplacené komparzisty, když ceny rostou a bomby „vytvářejí stabilitu“. Pak nám dostaneš náplast na otevřenou nohu – s trochou štěstí je to v korporátním designu.
Hořká pravda: Chaos je upřímnější než jakékoli vládní prohlášení nebo pastelově zbarvené kázání „Všechno nejlepší“. Chaos říká: „Seženu tě“ – a dodrží své slovo. Nestojíme na hraně. Už jsme do toho skočili. Hlavou napřed. A co dno? Žádná trampolína. Beton.
Takže čekáme. Jako králíci na hada, jen s Wi-Fi. Na velký třesk: válku, výpadek proudu, virus, nebo prostě jen okamžik, kdy někdo vytáhne zástrčku ze zásuvky. Mezitím nám říkají, že mají všechno pod kontrolou – ti samí lidé, kteří si pletou mír s raketami a svobodu se sledováním.
Možná – a to je ta nepříjemná část – je zapotřebí kontrolované ztráty kontroly. Katedrála hlouposti: zhroucení. Chrám konzumu: shoření. Pozlacené trůny politiky: ať zkorodují. Teprve až shoří výzdoba a zůstanou jen holé zbytky, může se objevit něco, co nebude jen „stará budova s novými tapetami“. Ne rebranding současnosti, ale skutečné zrození z popela.
Možná si pak vzpomeneme, že člověk je víc než jen daňové identifikační číslo, záznam KYC a spotřebitelský profil. Dívat se nahoru je důležitější než rolovat nahoru. Že vztah je víc než jen „klepání…“
Možná. Nebo se budeme držet toho, co jsme dovedli k dokonalosti: opice v oblecích, zlacující si banánové slupky a výsledek nazývající „korunou“. Myslíme si, že jsme racionální, zatímco si instalujeme další aplikaci, která nám říká, jak dýchat. Pleteme si kvantitu s kvalitou, lajky se životem a dodržování morálky.
Je to náš čas, ano. Jen ne automaticky v náš prospěch. Každý, kdo chce slyšet příběh o fénixovi, ho může vyprávět – ale alespoň mějte připravený hasicí přístroj. Protože zatímco my nadšeně chválíme „nové“, v pozadí už běží další A/B testovací kampaň, která z trosek buduje funkce produktu a z obav trhy.
Alternativa? Neatraktivní, ale nezbytná: Méně pózování, více principů. Ne další „manifest“, ale tlačítko stop. Ne další dashboard, ale svědomí. Ne „návrat k normálu“, ale krok vpřed ke slušnosti. Do té doby zůstává pointa bezútěšná: Nejsme oběťmi chaosu – jsme jeho organizátoři akcí. A pozvánky posíláme včas.
„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.
Můj blog nikdy nebyl navržen tak, aby šířil zprávy, natož aby byl politický, ale s aktuálními událostmi si prostě nemohu pomoci a nezachytím zde informace, které jsou jinak cenzurovány na všech ostatních kanálech. Jsem si vědom toho, že designová stránka nemusí mnohým v tomto ohledu připadat „seriózní“, ale nebudu to měnit, abych se zalíbil „mainstreamu“. Každý, kdo je otevřený informacím, které nejsou v souladu se státem, vidí obsah, nikoli obal. Za poslední 2 roky jsem se snažil poskytnout lidem informace, ale rychle jsem si všiml, že nezáleží na tom, jak jsou „zabalené“, ale jaký k tomu má postoj druhého. Nechci nikomu natírat med na ústa, abych v žádném případě splnil očekávání, takže si nechám tento návrh, protože doufejme, že v určitém okamžiku budu moci přestat s těmito politickými prohlášeními, protože není mým cílem pokračovat takhle navždy 
Nechám na každém, jak se k tomu postaví. Nicméně, můžete jednoduše kopírovat a distribuovat obsah, můj blog byl vždy pod Licence WTFPL.
Je pro mě těžké popsat, co tady vlastně dělám, z DravensTales se v průběhu let stal blog o kultuře, hudební blog, šokující blog, tech blog, hororový blog, zábavný blog, blog o nalezených položkách na webu, o internetu bizarní, trash blog, art blog, ohřívač vody, blog zeitgeistů Volal blog šrotu a blog sáčku. Všechno, co je správné ... - a přesto ne. Hlavním zaměřením blogu je současné umění v nejširším slova smyslu.
Pro zajištění provozu stránek jste vítáni Darujte kreditní kartou, Paypal, Google Pay, Apple Pay nebo inkasem/bankovním účtem. Všem čtenářům a příznivcům tohoto blogu moc děkujeme!
