Čtyřicet mladých lidí umírá. V zemi, která se považuje za hodinový stroj: přesný, spolehlivý, neutrální. Ve Švýcarsku všechno funguje. Vlaky jezdí včas. Banky vědí všechno. Úřady vidí všechno. Kamery vidí všechno. Samozřejmě kromě případů, kdy najednou nevidí nic. Pak už Švýcarsko není zemí přesnosti. Pak je zemí kolektivní amnézie. Vítejte v Crans-Montaně.
Požár. Noční klub. Vteřiny, které se táhnou do věčnosti. Plameny rychlejší než jakýkoli předpis. Kouř rychlejší než jakákoli zodpovědnost. A pak: ticho. Ne to uctivé ticho zármutku. Ale sterilní ticho administrativy. Protože po požáru začíná ten pravý rituál.
Ne truchlení. Řízení.
Provozovatel je zatčen. Poté propuštěn. Na kauci zhruba ve výši ceny dobře vybaveného sportovního vozu. Dostatečná kauce, která má symbolický efekt. Ne dost na to, aby způsobila existenční bolest. Tomu se říká právní stát. Slovo, které zní uklidňujícím způsobem. Jako ukolébavka. Jako slib, že všechno proběhne tak, jak má.
A zatímco rodiny pohřbívají své děti, úřady začínají třídit dokumenty, vyjasňovat si odpovědnosti a kontrolovat formuláře. A někde, mezi všemi těmi spisy a záznamy, věci mizí. Nahrávky, přístupové údaje, stopy. Ne s ránou, ale s cvaknutím. „Již není k dispozici.“ Technická fráze. Neutrální. Čisté. Klinické. Téměř poetické.
Neboť nic nezmizí tak elegantně jako zodpovědnost, když je rozložena na mnoho ramen. Zodpovědnost se vypaří, když každý nese jen malý kousek. Nakonec nikdo nenese tolik, aby se pod její tíhou udusil. To je skutečné zvládnutí moderních systémů. Ne kontrola. Ale dokonalé rozložení viny, dokud se nestane neviditelnou.
Bude vám řečeno, že probíhá vyšetřování. Že probíhá soudní řízení. Že je zapotřebí trpělivosti. Že právní stát funguje. A technicky vzato je to dokonce pravda. Funguje přesně tak, jak byl navržen.
Dost pomalu na to, aby emoce umíraly.
Tak složité, že to nikdo nedokáže sledovat.
Dostatečně neutrální, aby nikdo osobně nebyl obviňován.
Protože systémy nemají tváře. Žádné svědomí. Žádné noční můry. Mají jen postupy. A postupy nehoří. Lidé ano.
V Crans-Montaně nehořela jen budova. Byla to iluze, že bezpečnost je zákon přírody. Že kontrola automaticky znamená ochranu. Že někdo má vše pod kontrolou. Možná někdo má vše pod kontrolou. Možná ne. Možná volant není nic víc než fasáda.
Protože moderní moc se už neprojevuje násilím. Ale odstupem. Schopností být všudypřítomný a přesto nikde nést odpovědnost. Oheň byl skutečný. Mrtví jsou skuteční. Rodiny jsou skutečné. A všechno ostatní?
Je to systém, který se naučil, že nic není tak stabilní jako pravda, která mizí dostatečně pomalu. Ne skrze lži. Ale skrze čas. A skrze mlčení.
Obrázek generovaný umělou inteligencí
„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.
Můj blog nikdy nebyl navržen tak, aby šířil zprávy, natož aby byl politický, ale s aktuálními událostmi si prostě nemohu pomoci a nezachytím zde informace, které jsou jinak cenzurovány na všech ostatních kanálech. Jsem si vědom toho, že designová stránka nemusí mnohým v tomto ohledu připadat „seriózní“, ale nebudu to měnit, abych se zalíbil „mainstreamu“. Každý, kdo je otevřený informacím, které nejsou v souladu se státem, vidí obsah, nikoli obal. Za poslední 2 roky jsem se snažil poskytnout lidem informace, ale rychle jsem si všiml, že nezáleží na tom, jak jsou „zabalené“, ale jaký k tomu má postoj druhého. Nechci nikomu natírat med na ústa, abych v žádném případě splnil očekávání, takže si nechám tento návrh, protože doufejme, že v určitém okamžiku budu moci přestat s těmito politickými prohlášeními, protože není mým cílem pokračovat takhle navždy 
Nechám na každém, jak se k tomu postaví. Nicméně, můžete jednoduše kopírovat a distribuovat obsah, můj blog byl vždy pod Licence WTFPL.
Je pro mě těžké popsat, co tady vlastně dělám, z DravensTales se v průběhu let stal blog o kultuře, hudební blog, šokující blog, tech blog, hororový blog, zábavný blog, blog o nalezených položkách na webu, o internetu bizarní, trash blog, art blog, ohřívač vody, blog zeitgeistů Volal blog šrotu a blog sáčku. Všechno, co je správné ... - a přesto ne. Hlavním zaměřením blogu je současné umění v nejširším slova smyslu.
Pro zajištění provozu stránek jste vítáni Darujte kreditní kartou, Paypal, Google Pay, Apple Pay nebo inkasem/bankovním účtem. Všem čtenářům a příznivcům tohoto blogu moc děkujeme!
