„Weapons Weapons Weapons“ není jemná procházka, je to pochod. S ocelovými prsty. A přímo vaším obývacím pokojem. Eisbrecher dělají to, co umí nejlépe: drží světu zrcadlo a pak ho rozbíjejí vlastním riffem. Třikrát, jen pro jistotu. Píseň se valí vpřed s industriální těžkostí, mechanická, chladná a přesná jako dobře promazaný stroj. Bubny duní, kytary řezají a všechno zní, jako by to bylo postaveno speciálně pro zhudebnění kolektivní úzkosti. Hudebně to není chaos, ale kontrolované násilí. Řád v hluku. Německy. Efektivní. Neúprosné.
Ironie vyplývá tam, kde píseň zdánlivě oslavuje to, co ve skutečnosti rozebírá. Opakování je použito jako stylistický prostředek, zbraň, záplava zvuků. „Více, hlasitěji, tvrději“ není zpochybňováno, ale spíše přehnané, až to bolí. Eisbrecher nekážou morálku; nechávají absurditu mluvit sama za sebe. Každý, kdo si poslechne, si rychle uvědomí: toto není hymna na zbrojení, ale soundtrack ke kolektivní paranoii. Vokály jsou chladné, odtažité, téměř bez emocí. Právě to je dělá tak účinnými. Žádný křik, žádný patos. Jen konstatování faktu. Toto je zvuk světa, který si zvykl na znovuzbrojování a přitom zapomíná, proč se vlastně bojí.
„Weapons Weapons Weapons“ je NDH s rezavým úsměvem. Píseň, která zároveň žene vpřed i odhaluje. Pro přikyvování, přemýšlení a pocit nepříjemného pohodlí. Dostatečně hlasitá, aby byla slyšet. Dostatečně chladná, aby vám utkvěla v paměti…
Už se necítím bezpečně.
Nechoď ke mně moc blízko
Svět je plný podivínů.
(Zbraně, zbraně, zbraně)
Ano, jsou to těžké časy.
Můj život v nebezpečí
Vzduch je čím dál řidší
(Zbraně, zbraně, zbraně)Musím se lépe chránit.
Nedáváš mi na výběr
Nesu horký brambor.
Vyrobeno z ledově studené oceli
Čekám
Vyhrazuji si právo
Jsem jeden z těch hodných.
Jen ti ostatní jsou špatní.Neboj se
Co by se mohlo pokazit?
Máme to prostě v krvi.
Úplně eskalovat
Jsme přece ti dobří, že?
Unikněme všemu tomuto utrpení
Vytvořte nový svět
Se zbraněmi, zbraněmi, zbraněmiZbraně Zbraně Zbraně
Chceš nastolit mír?
Pak to musíte udělat správně.
Se zbraněmi, zbraněmi, zbraněmiDívám se z okna
Násilí všude
Kde tohle všechno skončí?
(Zbraně, zbraně, zbraně)
Nebude to dlouho trvat
Dokud to opravdu nevybuchne
A časy se mění
(Zbraně, zbraně, zbraně)Všechno jsem měl skladem
Ale nulová tolerance
Rád se setkávám s lidmi.
Z bezpečné vzdálenosti
Nebudu tu šířit žádný teror.
Miluji vás všechny.
Chci jen svůj klid
A vyhlásit ti válkuNeboj se
Co by se mohlo pokazit?
Máme to prostě v krvi.
Úplně eskalovat
Jsme přece ti dobří, že?
Ať všechno utrpení popadne do ledu.
Vytvořte nový svět
Se zbraněmi, zbraněmi, zbraněmiZbraně Zbraně Zbraně
Chceš nastolit mír?
Pak to musíte udělat správně.
Se zbraněmi, zbraněmi, zbraněmiZbraně Zbraně Zbraně
Zbraně Zbraně Zbraně
Můžeš si být jistý/á
Osvobodíme tě
Se zbraněmi, zbraněmi, zbraněmi

„Dravens Tales from the Crypt“ okouzluje již více než 15 let nevkusnou směsí humoru, seriózní žurnalistiky – pro aktuální události a nevyváženého zpravodajství v tiskové politice – a zombie, zdobený spoustou umění, zábavy a punk rocku. Draven ze svého koníčka udělal oblíbenou značku, kterou nelze zařadit.








